Desatero“ mezilidských vztahů 10 PRAVIDEL ASERTIVITY

Zůstaňte sami sebou s dobrým pocitem 

Stanovení hranic je jednou z nejdůležitějších komunikačních dovedností. Ti, kteří nastavují hranice, zůstávají věrní sami sobě a to, je i základní podmínkou toho, abyste se ve svém životě cítili dobře. Ve skutečnosti asertivita není nic jiného než odvaha být sám sebou zářivým způsobem.

Asertivita je založena na hodnotách rovnosti a úcty k sobě a k druhým. Velmi úzce souvisí se sebevědomým a svobodným projevem. Pochází z tradiční humanistické psychologie a jejím cílem je, aby se lidé cítili dobře sami se sebou i s ostatními. Asertivita je umění vyjadřovat své myšlenky, názory a pocity taktním a neubližujícím způsobem. 

Asertivita není povahový rys, ale dovednost, která se dá naučit. 

Pokud reagujete asertivně, stojíte si za svým názorem, aniž byste se agresivně přibližovali nebo zraňovali ostatní. Vyjadřujte se jasně, přímo, bez výmluv a obratů, umíte se uznat a bránit s přesvědčením, které stejně tak dobře, umíte uznat i ostatním. Dokážete odolávat manipulaci a agresi druhých. Právo říkat “NE” je základním právem, které však není v tomto desateru asertivních práv nikdy výslovně uvedeno. Být schopen říkat “NE” a necítit se vinen, znamená být respektován.  

Na asertivních právech jsou založeny pozitivní a autentické vztahy s druhými. 

Patří sem vztahy v rozmanitých životních situacích

• partnerské
• rodinné
• pracovní
• intimní …

Co se za neasertivním chováním ukrývá?

Pokud se naučíte říkat “ne” správným způsobem, získáte ve skutečnosti více respektu od svého okolí a klid v těle a řád do svého života. 

Rozpoznání vlastních potřeb

Váš vnitřní pocit je dobrým měřítkem pro rozpoznání vašich potřeb. Když se cítíte naštvaní, smutní, úzkostní, zklamaní, nevrlí nebo unavení, obvykle je to tím, že jste nevěnovali dostatečnou pozornost svým vlastním potřebám. Souhlasili jste s něčím, co byste raději udělali později nebo vůbec. Pak se ptejte sebe – PROČ to děláte. 

10 PRAVIDEL ASERTIVITY

1. MÁTE PRÁVO BÝT JEDINÝM SOUDCEM SAMA SEBE

První a hlavní asertivní pravidlo říká, že jsi jediný člověk, který může soudit, kým je, co dělá, s jakými pocity a proč. Posuzovat vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně sám zodpovědný.

Ve skutečnosti jsou ostatní asertivní práva specifičtějšími aplikacemi práva prvního.

2. MÁTE PRÁVO NEOSPRAVEDLŇOVAT SVÉ CHOVÁNÍ

Lidé si často myslí, že musí své činy ospravedlňovat důvody, výmluvou nebo vysvětlením, že je vyžadováno omluvit své chování před někým jiným, jako by ostatní měli posoudit, zda je chování správné nebo nesprávné.

• Až příliš často trpí lidé soudem druhých, tím jim dovolují, aby kontrolovali jejich chování. Skrývají se za tím pozůstatky z výchovy v dětství. Jedná se o dětinské a iracionální přesvědčení, které trvá i v dospělosti, že “musím omluvit a osvětlit své činy před ostatními, protože oni jsou zodpovědní za mé chování”. Toto přesvědčení vás může přimět stát se snadno manipulovatelným.

3. MÁTE PRÁVO SE ROZHODNOUT, ZDA SE POSTARÁTE O PROBLÉMY JINÝCH

Mnoho lidí přebírá odpovědnost za řešení problémů jiných lidí. Ve skutečnosti je každý zodpovědný pouze za své vlastní blaho a stav. Soucit s problémy druhých vás může vést k tomu, že převezmete jejich problémy (já to za tebe udělám, vyřeším i na úkor sebe a dokonce i toho, co ti problémy ukazují). Tímto způsobem nedovolíte ostatním, aby se naučili, jak své problémy správně zvládat, tak aby se jim uměli postavit a příště se do nich nedostávali.

• Skrývá se za tím dětská a iracionální víra, že: “jste zavázáni lidem nebo určitému sytému, kdy velcí řídí, pomáhají a řeší problémy menších. Jako dítě jste se museli přizpůsobit určité výchově a změnit a obětovat své hodnoty, abyste byli přijati. Možná jste neměli možnost vyjádřit svůj názor, ale byli jste postaveni před hotovou věc, a tak to bude, tak to dělej. Vyskytnou-li se problémy s druhými, vaší odpovědností je vyřešit “proč” a nikoli řešit problémy za druhé

4. MÁTE PRÁVO ZMĚNIT SVŮJ NÁZOR

Máte právo změnit svůj názor, způsob myšlení i svou volbu. Přijměte, že je normální, když lidé změní názor v závislosti na okolnostech a že, nejlepší volba v jedné situaci nemusí být nejlepší volba v jiné. Pokud však změníte názor, ostatní mohou odolat pokusům s vámi manipulovat a využít toho, co jste řekli a být v tom důslední, platí to však i naopak.

• Za tímto mechanismem se skrývá dětské a nesprávně pochopené přesvědčení o slibu a věrnosti, že: “je špatné změnit názor a musíte dodržet své sliby. Pokud změníte názor, je něco špatně a pokud ano, musíte se za to omluvit. Pokud změníte názor, jste nezodpovědní. Pokud změníte názor, nejste schopni se sami rozhodovat.”

5. MÁTE PRÁVO DĚLAT CHYBY A ZA NÁSLEDKY NÉST ODPOVĚDNOST

“Kdo je bez hříchu, ať hodí kamenem.” Není nic lidštějšího než dělat chyby. Rozdíl je v převzetí odpovědnosti za následky. Problém pochází z manipulací ostatních, kteří mohou využít vaše chyby ke svému užitku. Žijeme v kultuře, která se bojí chyb, což zase podmiňuje lidi, aby se jich báli. Mnozí jsou přesvědčeni, že chyby ke “správnému” chování nepatří.

• Za těmito manipulacemi jsou dětská přesvědčení, že: “Je špatné dělat chyby, musíte se dobře připravit a dávat si pozor, být pečlivý. Pokud uděláte chybu, máte se cítit provinile. Ostatní vědí, co je správné, tak vás ovládají a vychovávají učením, abyste nedělali něco špatně.”

Velmi často se můžete setkat s lidmi (nebo páry) pro které je zcela běžné, že se snaží pomocí chyb navzájem ovládat své chování. Místo toho, aby asertivně a přímo řekli, jaké chování je trápí, upozorňují na chyby tím, že v pachateli (ten, který narušuje jejich komfort nebo neplní jejich požadavky) vyvolávají pocit viny.

Pokud cítíte úzkost nebo vinu, když poukazují na vaši chybu, zkuste se přestat omlouvat a zamyslete se nad tím – v důsledku čeho situace vznikla (brali jste něco na lehkou váhu nebo jste např. vyjeli v dostatečném předstihu, ale zůstali trčet na silnici v zácpě). Pak víte, proč … se necítit provinile.

6. MÁTE PRÁVO ŘÍCT “JÁ NEVÍM”

Máte právo učinit úsudek nebo si vybrat, co chcete, aniž byste podrobně znali každý aspekt věci, nevypovídá to nic o vašich znalostech nebo schopnostech. Nemusíte mít na vše připravenou odpověď, můžete říct “já nevím”. Nemusíte nutně všemu rozumět, ale můžete požádat o radu či pomoc odborníka na dané téma.

• Dětinská a iracionální víra, kterou využívají ti, kdo s vámi manipulují a žádají o vysvětlení je, že: “Musíte mít odpovědi na každou otázku ohledně důsledků svých činů, protože pokud je neznáte, nevíte, jaké problémy byste mohli způsobit a proto jste “nezodpovědní”.

7. MÁTE PRÁVO BÝT NEZÁVISLÝ NA BENEVOLENCI OSTATNÍCH

K asertivnímu a efektivnímu jednání s lidmi nepotřebujete jejich sympatie. Někteří lidé se cítí nepříjemně, když mají vyjádřit svůj názor nebo dávají přednost ostatním, aby se ti ostatní necítili nepříjemně a tak, se raději nevyjadřují, ale přizpůsobují. Pokud nejste ochotni podstoupit riziko, že někoho nemusíte mít rádi, ne každého musíte uspokojit a že, někdo nemusí mít rád vás a že, ne každý vás musí uspokojit, budete zažívat chvíle, kdy se budete cítit nepohodlně. Pokud se většinou přizpůsobujete ostatním, dáváte jim obrovskou moc s vámi manipulovat a budete mít problém prosadit svá práva.

• Opět zde vstupují do hry dětinská a iracionální přesvědčení, kterými jsou: “Musíte se  ostatním líbit, jinak vám mohou zabránit v tom, co chcete. K přežití potřebujete náklonnost ostatních. Musíte potěšit ostatní a budete přijímaní, či dokonce oblíbení.”

Vaše chování se nemusí líbit ostatním, ale vám. Vaše činy by měly odrážet vaše hodnoty, uspokojovat vaše potřeby a vytvářet vyrovnané vztahy, nikoli jen dělat druhé šťastnými. Ve skutečnosti je pro mnoho lidí těžké říct ne. Mnohým se to podaří pouze s komplikovanými výmluvami.

8. MÁTE PRÁVO NA NELOGICKÁ ROZHODNUTÍ

Máte právo být nelogičtí ve svých volbách, logika vám může pomoci v určitých oblastech, ale nemusí být vždy jediným a správným řešením. Logika nemusí nutně vést ke správnému rozhodování, ani k přesným předpovědím budoucnosti. Velmi si ceníme racionality a někteří ji mohou využít k tomu, aby vás pomocí logiky manipulovali ke změně chování. Člověk je emocionální a nelogický tvor. Nemusíte nikomu vysvětlovat, proč se rozhodujete tak, jak se rozhodujete.

• Za touto manipulací je dětinská víra, že: “Musíte se řídit logikou, protože ta, vám umožňuje dělat mnohem lepší rozhodnutí, než jen pocit …”.

9. MÁTE PRÁVO ŘÍCT “NECHÁPU”

Máte právo říct, že nerozumíte těm, kteří jasně neřeknou, co od vás očekávají. Nikdo neumí číst myšlenky ostatních, ale je mnoho těch, kteří to berou jako samozřejmost. Existuje také mnoho lidí, kteří se vás mohou pokusit manipulovat tím, že některé věci jen naznačují, jiné předhazují a používají neurčitá a nejasná slova.

• Dětské a iracionální přesvědčení, které se za právem skrývá, je: “Máte chápat nepsaná pravidla, aby spolu všichni vycházeli. Musíte druhým rozumět a nedělat problémy nebo se otevřeně ptát, co chtějí. Pokud nerozumíte tomu, co druzí míní, aniž by vám to museli vždy říkat, budete nezodpovědní ignoranti.

Každý, kdo se snaží změnit způsob, jakým něco děláte, naštvaným pohledem, úšklebkem nebo krátkým sarkastickým vtipem, využívá tato přesvědčení.

10. MÁTE PRÁVO ŘÍCT “JE MI TO JEDNO”

Nemusíte být perfektní. Máte právo ignorovat rady ostatních, když vám říkají, kým byste měli být. Nemusíte své chování měnit na základě jejich připomínek či kritiky. Máte právo říct, že vás nezajímá, co vám říkají ostatní. Pokud budete hledat dokonalost nebo se bude snažit snížit to, co považujete za své vady, podle rad od ostatních, ztrácíte sami sebe. Pokaždé, když někdo udělá poznámku nebo kritiku k vaší osobě, může vás pak přimět, abyste na jejím základě změnili své chování.

• Dětská přesvědčení za těmito manipulacemi jsou: “Je v přirozenosti člověka mít vady, které se má pokusit odstranit, protože musí být perfektní. Pokud vás pak někdo upozorní na vaši chybu, musíte s ní něco udělat a změnit, abyste byli lepší a tím i dokonalejší.”

Dobrým příkladem jsou např. různé rady – Jste takový a abyste byli …, tak dělejte …

Pár tipů, které vám usnadní asertivní komunikaci.

Snažte se vyjádřit svůj názor klidným, ale jasným způsobem, který jasně ukazuje, že rozumíte i druhé straně. 

• Mluvte ze svého nitra – začínejte slovy “Myslím si, že…”.
• Mluvte pomalu a klidně. Zaujměte vzpřímený postoj a dívejte se přímo do očí.
• Když dostanete nečekanou otázku, klidně odpovězte, že o ní budete chvilku přemýšlet. Tak budete mít čas cítit, co skutečně chcete a můžete. Nemusíte vždy hned odpovídat.
• Nevymlouvejte se, jen řekněte, že nemůžete. Nemusíte se ospravedlňovat. Rozhodné “Ne” stačí. Pamatujte, že “napůl ne” a “napůl ano” vše jen oddaluje a neprospívá to nikomu.
• Pokud zareagujete včas a klidně, nemusíte se později zlobit.

---